Horní menu

Drobečková navigace

O obci > Historie > Historie Habřiny

Historie Habřiny

     Vesnice se původně jmenovala Habřina Hrubá čili Velká. Ve starých archívech je mimoto uváděno i jméno Kusá Habřinka nebo jen Habřinka. Přívlastek Kusá naznačoval vesnici necelou, že vsi něco chybělo. Habřina vzniklo z obecného podstatného jména habřina (habrový les, podobně jako Olšina, Březina, Borovina).

     Habřina se leží v nadmořské výšce 250 – 320m n. m. (u bývalého mlýna V koutech 246 m. n. m., Chloumek 297 m. n. m., v lese Na rovině 320 m. n. m.)

Vývoj počtu obyvatel

Rok:

Počet obyvatel:

1840

446

1882

558

1890

661

1920

556

1930

514

1948

334

1952

330

1961

257

1963

265

 

   

 

 

 

 

 

 

  Habřina náleží k starým českým osadám, zalidněným počátkem středověku kmenem  Charvátů. Sídliště z 10. Až 11. Století byla zjištěna na Chloumku. Přítomnost slovanského lidu potvrdilo hradiště Na valech, kde se uchovaly opevněné náspy a příkopy, a dvě menší hradiště mezi Habřinou a Velichovkami.

     Před rokem 1357 stávala v obci tvrz (pravděpodobně v Markově zahradě na pahrbku chráněném vodou a bahnisky), na níž seděli vladykové z Habřiny, ačkoliv svým původem pocházeli z Hustířan. Petr z Habřiny, který se připomíná roku 1411, pozemky rozprodal. Díly byly různých velikostí a na nich postaveno od severu k jihu po obou stranách po šesti statcích. Třináctý stál uprostřed. Usedlosti byly zatíženy různými povinnostmi, jen číslo 13 zůstalo svobodné.

     Později sídlili páni z Hustířan na hradě Rottenberku stojícím v lese nad Podhradním mlýnem. Hrad byl už roku 1542 pustý. Roku 1533 prodal Aleš ves Habřinu Mikuláši Trčkovi z Lípy, který ji připojil k panství smiřickému. V poddanství pánů Trčků zůstala Habřina až do roku 1636, kdy král Ferdinand předal zámek a městečko Smiřice se všemi vesnicemi cizinci Matyášovi hraběti z Gallasu. Panství smiřické přechází roku 1655 do rukou hrabat ze Šternberků, a v roce 1761 do majetku Jana Václava hraběte z Paaru, od kterého je kupuje roku 1780 císař Josef II, aby je sloučil s panstvím hořiněveským.

     Obec Habřina měla rozsáhlé obecní pastviny. Po napoleonských válkách si směli vojenští vysloužilci vzít z obecních pastvin tolik půdy, kolik mohli zorat. Krajinu navštěvoval často hlad, zvláště po vojně. V zápiscích kněze-archeologa Františka X. Bohuslava Petery-Rohoznického se dočítáme, že „… v roce 1745, kdy bída dostoupila krajní meze, naši lidé na jihovýchodní straně pod chlebové mouky a beze škody na zdraví ožívali a tak si zachovali život.“

     V době selských bouří (okolo roku 1775) robotovalo z Habřiny na smiřickém panství 11 sedláků, 24 chalupníků a 9 baráčníků. Podruzi 13 dní v roce, chalupníci 26 dní, čtvrtláníci 3 dny v týdnu se 4 kusy tažného dobytka. Rychtářovi byla robota slevena. Baráčníci místo roboty drali v zimě panské peří.

    Josefínský katastr uvádí už pozemky označené topografickými čísly a domy čísly popisnými. Katastr Habřiny byl tehdy rozdělen na 582 parcel. Celková výměra obce obsahovala 588 jiter obilí, 132 jiter luk a 122 jiter lesů. Habřina měla tehdy 50 popisných čísel. Roku 1840 se půda rozšířila na 1063 jiter a na „místním place“ stály domky čp. 1 až 63 se 446 obyvateli.

     Rozvoj obce byl zabrzděn válkou s Pruskem roku 1866. Oddíl pruského vojska se ubytoval v místní škole a na Chloumku stavěli Prušáci po 4 týdny stráž. Z té doby také pochází železný kříž u bývalého mlýna v Koutech nad hrobem pruského poručíka.

 

     20. Století: Mobilizace a postupné odvody v první světové válce odčerpaly z obce velký počet mužů a práce na polích zbyly ženám a starcům. Podle zákona o pozemkové reformě byly v Habřině vykoupeny zádušní pozemky o výměře 12 ha, které nájemci nepřetržitě obhospodařovali 18 let. Ze státního statku Smiřice získala Habřina po urputných sporech s obcemi Neznášovem a Rodovem 21ha. Po skončení světové války občané upravili chodníky, osázeli je javory a zalesnili půdu u písníku.

     V roce 1921 byla založena Tělocvičná jednota Sokol, která vyvíjela značnou činnost. Upravila za pomoci téměř všech občanů bahnitý svah u rybníka na pěkné hřiště. Roku 1934 se však rozešla. V roce 1931 bylo založeno Ústřední konzumní družstvo a zřízena prodejna, o rok později obecní hřbitov na Chloumku a postaven pomník obětem první světové války.

     Zločinům okupantů se neubránila ani Habřina. Už 24. Března 1939 se na orientačních tabulích objevil německý název Hainbuchen. Dne 22. Dubna byla občanstvem odstraněna socha lva z památníku a s kronikou uschována u Jaroslava Kubelky. Roku 1942 byl z věže na Chloumku z příkazu říšskoněmeckých vojenských úřadů sňat a odvezen zvon pořízený roku 1932. Zvonek ze zvoničky na návsi z roku 1517 se podařilo zachránit. V době heydrichiády byli zatčeni 3 občané a 1 rodina, po 5 dnech je však propustili. Roku 1943 byl po dvouletém věznění popraven v Drážďanech Josef Hroch, obviněný z přechovávání zbraní.

     Při pochodech hladu na počátku roku 1945 se některým nešťastníkům podařilo uprchnout a schovávali se v okolních lesích. Habřinští občané je ukrývali po stodolách i v bytech. Šest sovětských vojáků zůstalo v obci až do osvobození. Koncem února se v račicích lesích objevili i dva angličtí zajatci a jeden Australan. Zpočátku přespávali v lesní boudě, později se stěhovali do vsi a byli ukryti u Sehnoutků. Zůstali v obci až do června. V roce 1946 bylo občanu Sehnoutkovi předáno poděkování spojeneckých vojenských úřadů. Při náletech na západní Německo v posledních dnech války zahynul Jaroslav Tvrdý.

     Ještě za úprku poražené fašistické armády se uchopil vedení obce revoluční místní národní výbor, křižovatky a vstupy do obce byly obsazeny stráží, dvojjazyčné nápisy strženy. Dne 10. Května k večeru projel Habřinou autobus ozbrojených vojáků s kulometem na střeše, poslední zbytek poražené Schӧrnerovy armády, prchající z Velichovek před vítěznými zbraněmi Sovětů.

 

Kulturní život: Zprvu chodila mládež do vzdálené školy v Holohlavech. Teprve roku 1817 byla zřízena v Habřině provizorní škola, která však neměla svou vlastní budovu. Vyučovalo se jen občas, v různých chalupách, dokonce v obecní pastoušce, v níž bydlel i učitel. Teprve roku 1855 byla postavena na kopci mezi Neznášovem a Habřinou pro obě vesnice nová školní budova, do roku 1875 jednotřídní, pak o dvou třídách.

Hřbitovní kostel sv. Václava na Chloumku byl původně gotický ze 14. Století. Koncem 16. Století byl přestavěn do renesančního slohu a opraven v roce 1972. Vnitřní zařízení kostela pochází z první poloviny 18. Století. Mramorový figurální epigraf J. Bedřicha Rodovského z Hustířan je datován letopočtem 1594. Ještě v roce 1840 stála na hřbitově dřevěná zvonice. V 18. Století byl Chloumek osázen vinnou révou a užitek z vinohradu připadal církvi. Na Chloumku se zachovalo pohřebiště platěnického lidu (800 – 500 let p. n. l.). Byla tu vykopána keramika a lesíku se říkalo Na popelnici. První kostel v Habřině stál na místě dnešního kříže u rybníka a byl zbořen neznámo kdy. Druhý kostel, dřevěný s opukovou podezdívkou, stával při cestě ke Smiřicům a byl zrušen za císaře Josefa II. Měl být zrušen i kostelík na Chloumku, ale holohlavský děkan slíbil habánským občanům odpuštění desátků, nabídnou-li ke zboření svůj dřevěný kostelík. Tak byl kostelík na Chlomku zachráněn.

 

 

 

Zdroj: Vlastivěda Královehradecka z roku 1969

 

Vyhledat v textu

23. 11. Klement

Zítra: Emílie
TOPlist



Nabídka zaměstnání 

Inzerát - nabídka práce 2017.jpg

Masáže na OÚ Habřina za zvýhodněnou cenu pro obyvatele obce

Kontakty

Obecní úřad Habřina
Habřina čp. 28
503 03 Smiřice

e-mail: ou.habrina@centrum.cz
Starostka obce: 725 862 068
Místostarosta: 603 418 051
ID datové schránky: ujmaua9

http://www.hustiranka.cz/

Mikrojesle Habřina

Plakát - jesle 2017.jpg

 

 Projekty Královehradeckého kraje.jpg

 

Návštěvnost stránek

131341
TOPlist